Údolí Konce

Goto down

Údolí Konce

Příspěvek pro Akuma Saito za Sat Aug 09, 2014 9:35 pm

V tomto údolí kdysi bojoval Madara Uchiha a Hashirama Senju. V této době zde však již jen jako upomínka slouží dvě masivní sochy, znázorňující jejich podobu.
avatar
Akuma Saito
Zankage

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 07. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Ryűsen Uchiha za Wed Sep 17, 2014 12:37 pm

Příjde na tohle místo aby uviděl nejsilnějšího Uchihu, když se zakoukal do sochy Madary začne soustředit Chakru do nohou poté co soustředil chakru do noh vyšplhal na kamenou hlavu Madary, rozhlédl se kolem a potom si sedl a začal meditovat.
avatar
Ryűsen Uchiha
Chunin

Poèet pøíspìvkù : 18
Join date : 14. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Akuma Saito za Mon Sep 22, 2014 7:31 pm

Akuma Saito 


Vyšel jsem z jednoho ze stínů, který vrhala socha Madary. Prakticky to byl jeden z mých velmi velmi vzdálených předků a na toto místo jsem se vždy s oblibou vracel. Bylo to až nostalgické, když jsem seděl na jedné z hlav a uvědomoval jsem si, že kdysi jsme tu ještě za války o každý kus sochy museli bojovat. No staré časy jsou pryč a přichází nové, lepší časy! Vytáhl jsem si z kabátu jednu cigaretu, kterou jsem si podpálil benziňákem a sledoval okolí, byl to báječný relax, ale chyběly mi ty časy, kdy jsem mohl prolévat krev ostatních a marnit jejich životy, zatímco já jsem pro svoji zemi nesl vlajku cti. Ještě nás jistojistě čeká jedna válka, to jsem věděl snad na 100%.
avatar
Akuma Saito
Zankage

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 07. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro DarkLezdgar za Mon Sep 22, 2014 7:42 pm

Satorii Okamoto

Kráčal okolo údolia konca. Na hlavne mal čiernu kapucňu a ako vždy aj teraz ho jeho vražedné sklony a agresivita nútili k útoku. No bol tu jeden veľký problém, nebolo tu nikoho kto by si s ním dal súboj, či už priateľský alebo na život a na smrť to by sa ukázalo počas jeho priebehu. Sledoval svoje okolie a premýšľal kam by zaskočil aby ukojil svoj hnev. Nič ho nenapadlo. Vtedy si to všimol. Bola to ako keby tá najjasnejšia hviezda vo vesmíre zasvietila na Satoriiho cieľ. Na hlave lorda Madaru sedel akýsi shinobi. Zasnene sa pozeral kdovie kam a relaxoval. Satorii bol presne na opačnej strane v lese a pozeral sa priamo na neho. Pomali ale isto ho zachvacovalo šialenstvo. Konečne mal príležitosť trošku vypustiť paru a robiť to, čo tak strašne miluje. Súboje! Vystúpil z útrob lesa a postavil sa na hlavu Hashirami. Kapucňa ktorú mal na hlave zakrývala jeho tvár. Jediné čo cudzinec mohol vidieť boli oči ktoré mu svietili z tmy. Ten pohľad bol priam vražedný, z jeho očí sa dalo vyčítať že určite neprišiel hrať karty.  
avatar
DarkLezdgar
Genin

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 18. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Akuma Saito za Mon Sep 22, 2014 7:58 pm

Akuma Saito


Již byl večer, údolí osvětloval snad jen měsíc a odraz světla z vody. No ani tak se však nedalo nevšimnout toho, že někdo můj klid a mír chtěl bezpochyby vyrušit.  Přemýšlel jsem chvíli s cigaretou v ústech, zda-li bych se s ním měl vůbec bavit, ale ani z takové dálky nevypadal ani trochu přátelsky, navíc jsem ho neznal, takže z mé vesnice nebyl určitě. Než bych zaútočil, chtěl jsem si ho nejdřív prozkoumat, zavřel jsem oči a aktivoval jsem první stupeň mého doujutsu, čočka se mi zbarvila do černa a já nyní viděl tak, jakoby byl den, možná i poledne! Co však zatemňovalo můj zrak, byla ta osoba na hlavě Hashirami. Moje doujutsu mělo dar, dar, že mi dokázalo ukázat temnou stránku každého z nás, hořela v každém, ale ne u každého stejně. Existovali i lidé, ze kterých ani mé oči zlo takřka neviděli, tedy ne tak moc, abych podle toho mohl určit, kde se nacházejí. U tohoto muže to však bylo jiné, nenávist, šílenost a touha po krvi, to bylo to, co z něj doslova sršilo. Takového člověka nechat si běhat po Světě by byla šílenost. Zahodil jsem cigaretu a sledoval jsem ho, než jsem přes celé údolí zvolal.
Jestli hledáš krev a bolest, pak není nikdo lepší, kdo by ti to ukázal lépe než já cizinče... možná to nevíš, ale mé oči Tě již z části poznali... 
Řekl jsem a sundal jsem svůj plášť Zankageho a klobouk také.
Nyní ti dovolím to, co se nikomu předtím dlouho nepodařilo... poznat mé skutečné já!
Řekl jsem až psychotickým hlasem, ale můj úsměv z tváře nezmizel. V první řadě jsem si potřeboval vyzkoušet jeho schopnosti. Nevěděl jsem, čeho je schopný, ale byl jsem odhodlaný to zjistit. Sáhl jsem po kunai, na kterém byla uvázaná kouřová kulička, a seskočil jsem dolů, na hladinu vody, předtím, než jsem však dopadl jsem na sochu hashirami hodil kunai, ale tak, že kulička nepraskla, zůstala tam spolu s kunaiem zabodnutá v soše. 
Já pomocí chakry jsem přistál na hladině a složil jsem pečeť. Měl jsem plán, jak si vyzkoušet sílu jeho paže, pokud by seskočil za mnou a došlo by na boj zblízka. Druhý stupeň jsem zatím aktivovat nechtěl. 
avatar
Akuma Saito
Zankage

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 07. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro DarkLezdgar za Mon Sep 22, 2014 8:10 pm

Satorii Okamoto

Vyzeralo to nádejne. Satorii postával na hlave Hashirami a len sa usmiaval. Ten diabolský úmev mohol by znepokojil aj samotného diabla. Takže toto je, ZANKAGE!Pomyslel si a jeho radosť sa ešte viac zväčšila. Skvelé! Lepší cieľ som si ani vybrať nemohol. Zasmial sa diabolsky. Videl čo robí, vedel že si ho prezerá. No nevedel čo jeho oko dokáže. Pozeral sa na Zankageho a stále sa usmieval. Na jeho monnológ neodpovedal. Vôbec na neho nereagoval, nemal o to záujem. Jediné čo ho teraz zaujímalo bol blížiaci sa súboj. Samozrejme že si uvedomoval že t nebude mať ľahké. A to nie len preto že ten muž proti ktorému sa postavil je Zankage. Satorii mal niečo ako šiesty zmysel, dokázal vycítiť silu svojho súpera. Zankageho sila bola dokonca nad Satoriiho očakávania a práve preto bol taký nadšený. Aj keď Zankage zoskočil z hlavy Madary tak stále zostávalo Satoriiho telo nehybné. Videl ten kunai z dýmovou guličkou ako leti do Hashiramovej hlavy, no stále sa nepomohol. Iba sa na ten kunai pozrel a ten sa okamžite rozpustil. Vyzeralo to ako keď kováč roztavuje železo, presne tak sa ten kunai roztiekol. Satorii odrazu zmizol a objavil sa na vode pred ním. Bola to len sekunda a už bol tam. Satorii už keď bol malý tak trénoval svoju rýchlosť. Vždy ho facinovali rýchle veci. Raz stretol jednoho muža ktoré nedokázal sledoval len tak voľným okom. Bol rýchlejší ako zvuk, teda aspoň si to Satorii myslel a od vtedy sa rozhodol stať sa ešte rýchlejším ako bol ten muž a dal do toho všetko. Jeho rýchlosť bola úctyhodná. Teraz stál na vode pred Zankagem a čakal čo sa bude diať.
avatar
DarkLezdgar
Genin

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 18. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Akuma Saito za Mon Sep 22, 2014 9:06 pm

Akuma Saito

Když mi roztavil kunai, byl jsem trochu naštvaný, byl můj oblíbený, ale svoji práci splnil dokonale, zjistil jsem první schopnost, kterou můj protivník má, očividně dokázal zahřívat věci na extrémní teploty, tedy aspoň jsem si to myslel. Druhou věcí, kterou jsem o něm zatím také zjistil byla jeho ohromná rychlost, to by pro mě mohl být na první úrovni problém, nicméně jeho smůlou bylo, že se utkal se mnou, asi mě moc neznal, když se mnou chtěl zkusit měřit síly. Rozhodně jsem se neplánoval vzdát bez boje, cévy v mých očích začali vystupovat nad bělmo a měli černou barvu, cévy. Mohlo to vypadat děsivě, ale pravdou bylo, že skutečná jejich moc byla ještě děsivější. Nyní jsem dokázal stíhat jeho pohyby, což ho dostávalo do nevýhody, avšak i já jsem v ní byl, nechtěl jsem dopustit, abych se dostal do třetí fáze, doufal jsem, že na třetí to bude stačit. Jelikož dokázal zničit moje zbraně pouhým pohledem, nemohl jsem je použít, takže to jsem vyřadil z plánu rovnou, ale bylo tu něco, co já mohl použít a on nemohl zničit vysokou teplotou... byly to stíny, které jsem již teď dokázal používat.
Jelikož došel až za mnou dolů, ocitl se v pasti, neboť zde bylo plno stínů a každý z nich byl moje zbraň, dokonce i jeho vlastní stín. Pomocí svých očních technik jsem se podíval na stín pod jeho nohama, který jsem přetvořil do podoby zhmotněného hada, který jej zespodu chtěl obmotat, kdyby se snažil uskočit, bylo by to stejně zbytečné, neboť pramen tohoto hada byl v jeho stínu a stínu by se již nezbavil, ten je všude, kam jde. Avšak i tak má možnost z toho nějak vyváznout, neznal jsem jeho schopnosti, ale hodlal jsem je zjistit. Každopádně ať to dopadlo jak chce, ze svého vlastního stínu jsem si zhmotnil katanu, možná vypadala jen jako stín, ale já dokázal stíny zhmotňovat, takže se jednalo o skutečnou zbraň, avšak její síla byla z mé chakry a ať by se snažil jak chtěl, moji chakru by nevznítil. 
Pokud jej had obmotal a zabránil mu v pohybu rukama i nohama, katanu jsem proti němu vrhl směrem na břicho, chtěl jsem vidět jeho reakci, nešlo přímo o to jej zranit. Katana s mým stínem však spojená nebyla, dokázal jsem je také rozdělovat, avšak to by se mi u Satoriiho nevyplatilo, jeho rychlost hrála i tak proti mě. 
avatar
Akuma Saito
Zankage

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 07. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro DarkLezdgar za Mon Sep 22, 2014 9:28 pm

Satorii Okamoto

Presne toto Satorii očakával. Vedel že dole ho bude niečo čakať, napadlo ho že tam Zankage nešiel len tak. Stál na vode a sledoval svoje okolie a tak isto aj svojho protivníka. Na hada z jeho tieňa sa len usmial a potom sa opäť pozrel na svojho váženého protivníka. "Takže, ty ovládať tiene a dokážeš ich dokonca aj zhotniť?" Povedal temných hlasom a následne sa začal šialene smiať. "Takže nakoniec to bude aj zábava." Poznamenal a usmial sa. Nemohol sa hýbať no to mu vôbec nevadilo. Stále sa pozeral pred seba, videl ako si Zankage vytvoril meč z tieňa a taktiež si uvedomil že ten meč nebude len taký obyčajný meč. Jednou z hlavných Satoriiho schopností bola Satoriiho inteligencia. Aj keď bol v záchvate šialenstva dokázal rozmýšľať s kľudnou hlavou. Vedel že spáliť niečo z chakry je nemožné. Meč letel priamo na jeho brucho. Satorii mal stále na hlavne svoju kapucňu, meč letel priamo na neho a odrazu sa iba odklonil a preletel okolo Satoriiho. Použil telekinézu, no to si Zankage nemohol všimnúť vďaka tomu že to použil veľmi rýchlo a iba na malý moment. Samozrejme bola tam veľmi malá šanca že niečo zahliadol, no nemal ako zistiť že používa telekinézu. Satorii sa len začal smiať. Tiene, ako je to dávno čo som bojoval proti takému protivníkovi. Usmial sa a pozrel sa svojími diaboľskými očami na Zankageho. Následne sa pozrel do neba. Jeho pohľad ale náhle spočinul na jeho púzdre z ninja zbraniami. Opäť sa to stalo, z jeho púzdra vyleteli dve oslepujúce guličky (to je to čo vytvorí na chvíľu tú silnú žiaru a oslepí ťa to) vyhodil ich na seba a zavrel oči, tie okamžite začali reagovať a osvetlili všetko navôkol Satoriiho tak aby nemal vôbec žiadny tieň. Ten to využil a okamžite uskočil. Veľmi veľkou rýchlosťou sa rozbehol po Zankagen, zložil pečate a potichu vyslovil. "Hi Shuriken."Objavili sa pred ním tri shurikeny, rozmerovo tak isto veľké ako tie obyčajné..no tieto boli v niečo odlišné, otáčala sa okolo nich nejaká žlto-oranžová žiara. Satorii vystrel jednu ruku a jeden shuriken vystrelil na Zankageho. Ten shuriken na neho letel z predu. Satorii vyskočil a veľmi rýchlo sa dostal za Zankageho. Následne vystrel aj druhú ruku a vyletel aj druhý shuriken teraz presne z opačnej strany. Satorii zmizol a objavil sa opäť na hlave Hashiramu a jeden shuriken mal stále pri sebe.
avatar
DarkLezdgar
Genin

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 18. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Akuma Saito za Mon Sep 22, 2014 9:59 pm

Akuma Saito

Moje katana ze stínů jej dokázala zasáhnout, Satoriiho, avšak nijak vážně, nějak se mu podařilo jí odklonit, zatím jsem však nevěděl jak. Každopádně mě to nijak nerozhodilo, neboť katana doletěla dále na druhý konec údolí, odkud jsem jí mohl i na dálku ovládat, nyní jsem však neplánoval jí odpojit od stínu, chtěl jsem to nechat napojené na stín, do kterého katana narazila, díky tomu jsem jí také mohl ovládat. Okamžitě vyrazila na zpětný úder zezadu, no to se však pokusil Satorii dostat z mého stínu v podobě hada. Plán byl dobrý, avšak můj stín nebyl jako normální stín, byl posílený mojí chakrou a zhmotněný a jeho výhodou bylo, že stačil jeden zdroj, potom dokázal vydržet i v poledne na praživém Slunci, ale měl jsem plán, jakmile to udělal, počítal nejspíše s tím, že neuvidím, ale moje Doujutsu prvního stupně mi dávalo jednu schopnost, nedokázalo mě oslepit nic jiného než fyzický úder na oko. Inu hada jsem zničil sám, abych viděl další schopnosti, které má. Nechal jsem ho však přitom, aby si myslel, že to zabralo, chtěl jsem ho zmást, aby si myslel, že toto je slabina mé techniky, pravdou však je, že není. 
Dělal jsem chvíli, že jsem oslepený, ale pravdou je, že jsem se skrz prsty díval, kam doskakuje, protože právě tam, kam doskakoval jsem plánoval zezadu poslat katanu, kterou jsem předtím vytvořil a připojil jsem jí na stín u skály, kam katana dopadla. Mířil jsem mu na šlachy, abych ho nezabil, ale zabránil mu pohybu, jelikož jsem útočil lstivě zezadu, nečekal jsem, že by to čekal on. 

Pokud se ti povedlo můj útok odrazit


Inu pokud to dokázal, zasloužil si můj respekt a pokračoval dále ve svém plánu, viděl jsem moc dobře a jeho pohyby jsem díky druhé stupni stíhal. Dokonce shlédl i pečetě, které seskládal a překvapilo ho, jakou barvu měly, jelikož dokázal zvyšovat teplotu, počítal i s tím, že tato technika bude bolet, pokud mě zasáhne. Když vyletěl první shuriken, neplánoval jsem se nechat zasáhnout, díky mé rychlosti, která byla podobná Satoriiho a mému doujutsu jsem stihl uskočit dozadu, kde však již čekal Satorii, druhý shuriken mě však již zasáhl, sekl mě do ramene a způsobil mi spáleninu, rána nebyla moc hluboká, protože jsem stihl pohnout ramenem dolů, ale spálenina pálila jako čert, avšak bolest bylo to jediná, co mě nyní zajímalo. Satorii však zase zmizel a stál na hlavě Hashirami. I když to možná nechtěl, i tady byl jeho stín, který jsem za ním zhmotnil do podoby jeho samotného. Ten měl v ruce ze stínu vytvořený kunai, kterým zezadu útočil na Satoriiho rameno, zajímalo mě, jak nyní zareaguje, nevěřil jsem, že toto je všechno, co má, stále jsem neměl dostatek informací o něm na to, abych používal silnější techniky.
avatar
Akuma Saito
Zankage

Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 07. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro DarkLezdgar za Sat Sep 27, 2014 8:45 pm

Satorii Okamoto

Hlavným Satoriiho cieľom nebolo oslepiť svojho protivníka, práveže naopak. Zo svojím protivníkom teraz nemal žiadny zámer. Kedže nevedel že tieň ktorý Zankage používa nie je len tak obyčajným tieňom myslel si že tieto oslepujúce guličky vytvoria dostatočné svetlo nato aby tieň okolo Satoriiho vyrušili. Tieň zmizol. Satorii vedel už od začiatku že to nezabralo. Zankahe nebol jeho prvý súper ovládajúci tiene, i keď pravdou bolo že takúto štruktúru tieňou ešte nikdy nevidel. Tešil ho tento súboj. Celkovo súboje miloval, na pri tomto súboji sa nemusel držať späť. A to ho tešilo. Dokázal využiť všetok svoj talent a práve preto ho to tak bavilo. Zankage to nemal šancu postrehnúť nakoľko sa to stalo strašne moc rýchlo. Pár sekúnd po tom ako Satorii vyhodil do vzduchu tie guličky a vytvoril žiaru okolo neho, vytvoril jednoho klona ktorý zaútočil na Zankageho. Nebol to ale len tak obyčajný klon. Bol to klon z Hitonu. Pravý Satorii bežal po vode a taktiež sa chystal k útoku. Už od malička Satorii taktiež trénoval aj svoje zmysli. A to pečlivo. Ako tak bežal, počul nejaký trhavý zvuk. Bol to zvuk čepele ktorá presekávala vzduch a rýchlo sa rútila na Satoriiho. Pokúsil sa uhnúť no nestihol a meč mu poškriabal lítko. Klon zaútočil na Zankageho a spôsobil mu zranenie na ramene. Následne explodoval. Satorii sa objavil na hlave Hashiramu. Z nohy mu tiekla krv, no o to sa teraz nestaral. Za ním sa objavil jeho dvojník. Bol to ďalší Zankageho útok. Na Satoriiho tváry sa objavil nesmierne naštvaný pohľad. Tie tene ho už neuzaj prestávali baviť. Okolo Satoriiho začal stúpať vietor. Zem praskala a na Satoriiho krku sa objavila navretá žila. Tlak stúpal. Navôkol Satoriiho sa začalo niečo diať. Niečo vážne čudné. Všetko sa pomali ale isto roztápalo. V jeho očiach bola vidieť tá nenávisť. Tá zloba a hnev ktorá prúdila jeho telom. Vytiahol svoju katanu a zapichol ju do zeme pred ním. Začal s ňou hýbať a spravil okolo seba kruh. Zo zeme odrazu začala vyliezať nejaká červená tekutina z ktorej sa parilo. Vyzeralo to ako láva. No nebolo tomu tak. Bolo to niečo omnoho horúcejšie a nebezpečnejšie. Bola to magma ktorá naplnila kruh ktorý Satorii spravil mečom. Vietor prestal fúkať a Satorii si dal ruky v bok. Jednu z nich dal pred seba a prstom naznačil aby jeho tieňová podoba začala ako prvá. Potom sa ale jeho pohľad zmenil. Ruku vrátil na svoje miesto a usmial sa od ucha k uchu. "Aj ty si sa prišiel zabať? Namar.." Povedal a zasmial sa, pričom ale stále neubúdalo z jeho pozornosti a dával pozor na svojich protivníkov. 
avatar
DarkLezdgar
Genin

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 18. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Valkýr za Sat Sep 27, 2014 10:43 pm

Namar Rokudenashi

Nadýchol sa. Uvoľnil.
Až potom sa odhodlal ukázať obom osobám vo svojej podobe. Kráčal pomaly, netúžil vyvolať agresiu v očiach Satoriho súpera. Cítil jeho silu, rovnakú aká zničila jeho svet v dávnych dobách. Chakra.
"Prišiel som po Vás, Satorii." Každé zo slov si vážil, šetril ho a udržiaval v sebe až kým to nebolo nevyhnutné. Sledoval cez prierez v helme jedincov a nechával v sebe prúdiť chakru. Nádych. Výdych. Cítil chlad svojho ja, svojej duše skrytej v meči a čakal, kým pochopí dôvod tohto súboja.
Rozkaz nebol vydaný, nemal právo zaútočiť tak blízko jednej z hlavných dedín sveta Shinobi, prečo to potom spravil?
Kráčal na hladine vody pred vodopádom, sledoval stále okolie, očakával pasce, ale zdalo sa, že nakoniec je ten súboj skutočne len náhodný. Alebo to je len Shinobi, namyslený tvor, ovládaný predstavou svojej moci.
Vo chvíli keď ucítil spŕšky vody, odrážajúcej sa dopadom od hladiny vody, zastal. Nechcel vstúpiť do súboja iných bez dôvodu. Čakal na výzvu, no táto ňou nebola.
Tento súboj zvládne sám a ak nie, bude o jedného ninju menej...
avatar
Valkýr
Genin

Poèet pøíspìvkù : 3
Join date : 20. 09. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Údolí Konce

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru