Cvičiště č.1

Dívám se co se děje kolem mě... Ale hlavně se dívám na Kaita.. První mise ? Hned tak brzo ?.. Poměrně dost nad tímhle přemýšlí ale ovšem si všímá i Hyotu a Yamashiho.. Když Hyota příjde blíže ke mě a Kaitovy.. Začne na mě z ničeho nic mluvit ??.. "Takže ty se jmenuješ Yoko ?..." Je snad první koho to zajímalo... A proč ho to zajímá.. Po chvilce přemýšlení se Yoko rozhodne k odpovědi. Ano to jsem.. Jsem Yoko Uchiha !.. Nikdo jí nikdo moc neučil jak se seznamovat a proto jsem jen něco plácla.

Aha, jo tak dobře no.. Zastydí se protože to nevyjde tak jak čekal a podrbe se za hlavou. Radši si de sednout bokem. O příští misi si nedělá obavy, protože si myslí, že je to jen tqkové postrašení. Slyšel už párkrát v akademii od těch kteři meli staršího sourozence, že to měli taky tak. Spíš ho z dnešních zpráv zděsilo, že je v týmu s Uchihou.

Chvíli se na Hyotu dívám jen tak... Po chvíli skočím až k němu a spustím.. Hej Hyoto !.. Nechceš jít trénovat nikdo se mnou trénovat nechce.. Asi se bojí.. Snad nebudeš jako oni. Ušklíbne se a stále se na něj upřeně dívám.. Ovšem přemýšlím jak bude asi náš boj probíhat... Bude silný, ale já silnější.. Porazím ho a dostanu se dál a dál.. A satanu se Nejlepším Seninem !. Přestanu přemýšlet a stále se dívám upřeně na Hyotu a čekám na jeho odpověď.

Trénovat? A jakou formou chceš trénovat? Chceš se připravit na zítřejší misi? Zeptá se jí.

Chvíli se jen tak koukám a pak promluvím. No myslela jsem si že si dáme zápas. Jednoduše BOJ !.. Malinko se pousměji a čekám na jeho odpověď. Začne opět přemýšlet jaké to asi bude.. Mimochodem kolik ti je ? Nechci tě moc zmlátit aby si byl zítra aspoň trochu v normě.. Provokativně se ušklíbnu. Stíle čekám na jeho odpověď.

Trochu se zamrači když řekne "aby ho moc nezmlátila" . Tolik co tobě, ale já se s holkama neperu. Přestal mluvit přatelsky, zněl dost podrážděně.

Celkem klidně se dívá na Hyotu.. Docela dost přemýšlí o tom co teď řekl. *Z holkama se neperu ? * Pomyslí si a trochu se ušklíbne.. Nepereš se s nimi jelikož se jich bojíš. Zase ušklíbne. Ale notaak pojď a bojuj se mnou. Malinko se usměji a čekám na jeho odpověď.

Tak dobře, přemluvila jsi mě. Doufám, že toho nebudu litovat. Vstal a otřepal se.

Nějak jsem tady usnul*říkám si když si uvědomím že jsem přespal ve cvičišti,postavím se a vzpomenu si že je dnes ta mise a tak začnu hledat nějaké místo kde je hodně minerálů.Když takové místo najdu začnu přetvářet z minerálů písek.Nejdřív si vytvořím písečnou nádobu a pak ji naplním pískem a pak si vyjdu k senseiovi a jdu se nahlásit.Příjdu k němu a řeknu*jsem připraven na misi

*Dojde sem a rohlídne se po okolí. Když si všimne, že je tu nějak moc lidí povzdychne si a jde dál od nich. Najde si volné místo dál od hluku a všeho možného. Vytáhne pár shurikenů, chvilku je obrací v ruce a pak je hodí. Ty se zabodnou v cíli. Na tváři se ji mihne úsměv*

Trochu se zamyslím.. Tak dobře.. Přemluvila jsi mě ?.. Nechtěla jsem ho přemlouvat myslela jsem že se mi postaví jako rovnému. Ušklíbnu se a řeknu... Tak dobře ale pojď dál od všech... Znovu se ušklíbnu a čekám až se rozejde dál od všech.. Mimochodem doufej že tě nijak moc neublížím... Někdy se neovládám.. Provokativně řeknu tuto větu. Čekám na jeho odpověď ale po cestě dál od všech zase myslím jak bude asi probíhat náš boj.. Docela dost se divím že mě z toho myšlení nebolí hlava.. Nenápadně se pousměji aby to nikdo neviděl. Notááák hoď sebou !.. Dodám a pořád jdu dál a dál.

No jo, měl bych to zvládnout s mou technikou. Zamyslím se. No jo! Vždyť už jdu! Dožene ji a jde vedle ní. Docela se chvěje, i když si je jistý, že by měl vyhrát. Taky si myslí, že se jen hodně přeceňuje a není tak silná jak říká.
(Sorry, ale vůbec mi nepřišlo, že je tady novej post, i když jsem byl celou dobu online)

// To je v pohodě

Když dojdou na místo poměrně daleko od všech zastavím se a odskočím trochu dál od Hyotu... Jsi menší takže tě nechám zareagovat jako první.. I když jsem si jistá že to prohraješ během chvilky... Zamyslím se co asi použije za techniku jako první.. Porazím ho během chvilky.. Cítila jsem jak se chvěl když jsem šla vedle něj.. Je to slaboch !. Pomyslím si a dodám.. No tak dělej !.. Postavím se do bojové formace.. V každé ruce držím jeden kunai. Jsem připravena k boji.

Dojdu vedle ní a až se zastaví, já pojdu dál, abych od ní měl dodstatečný odstup. Pozvednu ruku a ukážu na ni prstem a řeknu: Dávám ti jako holce přednost a možnost začátku...

*Po tréninku se zase rozhodne neslyšně odejít*

Podivně se podívá na Hyotu.. Ovšem po chvíli si vzpomene na jejich misi.. Sakra !.. Nesmíme to zmeškat !.. Hyoto !.. Boj začneme někdy jindy musíme jít na naší Misi, Kaito už nás bude očekávat u hlavní brány !... Zamyslí se a rozuteče se pryč k Hlavní Bráně.. No tak hni sebou !.. Na Yamashiho se vykašli.. Ten radši usnul slaboch !. Rychle utíkám k hlavní bráně. Při cestě doufá že tam Kaito bude ještě chvíli čekat.

// Yare Yare, děláte mi v tom opravdu bordel.
Heleďte tak to uděláme následovně. Vy dva co tu jste dorazte a misi uskutečníme. S tím třetím si to pak vyřídím.

Vyběhne za ní k bráně a při běhu se ohlídl na toho kterej usnul. To je teda spolučlen, ten mi určitě konkurovat nebude, ale ta Uchiha.... zapřemýšlí.

Probudím se a rychle se vzpamatuju a řeknu*cože usnul jsem a to se nemohlo stat*opakuju si v hlavě a rychle se rozběhnu k bráně s tím že by tam ještě mohli být

Dojdu sem a oddechnu si*ach už zase trénovat*povzdychnu si a jdu se rozklusat a za tím nevím co budu dělat po té co doběhám dvě kolečka

Dojdu vyčerpaný z mise, tedy útoku monstra na cvičiště a vzpomenu si na Yoko, která mi chtěla nakopat zadek. Měl bych se na ni nějak připravit... říká si sám pro sebe a pak si všimne Hirota že už tu je a zamyslím se. Jdu pomalým krokem k němu...

periferně zahlednu hytsua a tak se zastavím a pomalu se otočím na něj a trochu se usměju*byl jsi dobrý*poté si sednu a začnu klikovat

-.-
Já vím. Poškádlím ho a čapnu si k němu když klikuje. Posiluješ si fyičku?? Viděl jsem žes ovládal písek, to byl doton? Zeptá se ho v dřepu.

otočím na něj hlavu*no je to směs dotonu a vzduchu ale máme to spíše v rodině*odpovím mu na jeho otázku*a snažím se zesílit kvůli mé minulosti ale to neřeš*usměju se a posiluju dál

Já se vlastně jen ptal na tóó.., ale to ke jedmo. to tys začal mluvit o osobních věcech zamrmle si pod nosem a zbytek si dopoví jen v duchu, aby Hirota neurazil. Tak to sme na tom docela podobně, vlastně každý v sobě po rodině něco zdědí, ale né všichni by si to tak přáli... namítne a třetí větu zase zamrmle.